Hoffmanovy povídky v režii Ondřeje Havelky jsou vkusné, avšak krotké
Nová inscenace Offenbachových Hoffmannových povídek v pražském Národním divadle je pěkná. Nic méně, nic více.
Věra Drápelová, MF Dnes, 9. března 2010.
Režisér Ondřej Havelka vyšel z docela originálního výtvarného gesta. Velká dřevěná stěna s přihrádkami na různé bizarní předměty však působí spíše pasivně než inspirativně. Kolem ní se odehrává vkusná inscenace s několika vtipnými i ironickými nápady, ale s ohledem na fantasknost celé opery je výsledek spíš krotký. A také dlouhý, což souvisí i s tím, že se hraje méně známá verze tohoto nedokončeného díla, sice legitimní, ale dramaticky přece jen ne tak účinná.
Ze obsazení dvou premiér by se dalo složit jedno sedmdesátiprocentní. Belgický tenorista Marc Laho zvládl Hoffmanna jasným, otevřeným hlasem (ovšem Valentin Prolat produkoval neznělý zvuk jakoby tlačený do země), polský basbarytonista Tomasz Konieczny v démonické čtyřroli spojil dramatický účinek zpěvu i herectví (zatímco Američan Donnie Ray Albert působil hlasově opotřebovaně).
Maďarská mezzosopranistka Atala Schöck zpívala Nicklausse měkce na dechu (vedle ní zněla Kateřina Jalovcová násilně a pronikavě), americká sopranistka Katie Beth van Kooten jako Antonia dokázala rozvinout zvukový a emocionální potenciál svého hlasu (na rozdíl od chladně zpívající Pavly Vykopalové), slovenská sopranistka Jana Bernáthová dala Olympii průraznější koloraturu než Martina Masaryková.
Uznání zaslouží snaha dirigenta Michela Swierczewského o čistou hru orchestru.
foto: Hana Smejkalová
Autor:  AlesMIHVydáno: 9.3.2010 21:51 Přečteno: 1728x |
Formát pro tisk
Komentáře
Odečtu-li výčet faktických konstatování, to znamená kdy a kde a kým byla opera provedena a ztvárněna, zůstane trapné minimum kritických konstatování a analýz, kterými by renomovaný kritik měl jenom hýřit. Nezbývá mi než si myslet, že elaborát byl napsán na jízdenku cestou z divadla mezi stanicemi Národní divadlo - Karlovo náměstí. Téměř čtyřhodinová opera by si jistě zasloužila ze strany paní Drápelové více pozornosti, námahy a zamyšlení. Řekl bych, že tato kritika je též nejen krotká, ale ještě k tomu krátká...