Kritiky na operu Leoše Janáčka - Příhody lišky Bystroušky.
Záletník zázračně zmoudří. To je moc i na chytrou lišku
Autor: Věra Drápelová, 23.3. 2014
Nová inscenace Janáčkových Příhod lišky Bystroušky, kterou uvedlo pražské Národní divadlo, spoléhá především na invenci režiséra Ondřeje Havelky.
Ten předem deklaroval, že nechce hopkající zvířátka ani popisnou dětskou operu, nýbrž metaforu k lidskému světu. Ovšem zvířátka nakonec stejně nemohou nehopkat. Slepice jako by z dětské opery přímo vypadly. Ale to nakonec nevadí.
Fotografie: Hana Smejkalová, Národní divadlo
Havelkův proutník a Janáčkova Bystrouška se míjejí
Autor: Radmila Hrdinová, 22.3. 2014, Právo
Operní soubor pražského Národního divadla vrátil na scénu Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky v novém hudebním nastudování Roberta Jindry a režii Ondřeje Havelky. Inscenace jistě najde své příznivce i odpůrce a oběma stranám poskytne dost argumentů.
Její největší problém tkví v hudebním pojetí.
Dirigent Robert Jindra cítí Janáčkovu hudbu spíše ve velkých, symfonicky pojatých plochách bez detailnějšího výrazového a dynamického propracování, čímž partitura ztrácí na plasticitě i emoci. Orchestr zní občas až hrubě (například vstup do svatební scény či finále opery), často kryje zpěváky a bohužel je tu slyšet i příliš hráčských nepřesností a chyb (zejména v žestích). Hudební nastudování tak vyvolává nostalgii po precizní janáčkovské interpretaci dirigenta Bohumila Gregora.
Formát pro tisk