Hlavní menu:

Vyhledávání:

Náhodný obrázek:

zauberflete148.jpg

Anketa:

Ušetříte ze svého platu?
Počet hlasů: 552

Kontakty:

Kategorie: UNIE - odborový svaz

Unie profesionálních zpěváků: 135 let Národního divadla

Současný stav Národního divadla považujeme za alarmující. Chaotický provoz, předimenzovaný hrací plán a s tím i související neúměrné nároky na výrobu scénických prvků, nefunkční marketing, nedůsledné obchodní oddělení (hlediště často zeje prázdnotou), sporné umělecké vedení souborů Opery ND a SO…

„Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru. Je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu. Je živým uměleckým organismem, který chápe tradici jako úkol ke stále novému řešení a jako úsilí o nejvyšší uměleckou kvalitu.“

Tak zní Preambule statutu Národního divadla, první a nejvýznamnější kulturní instituce v zemi. Budova Národního divadla byla slavnostně otevřena dne 11. června 1881. V letošním roce si tedy připomínáme 135. výročí existence tohoto kulturního symbolu, který je neodmyslitelně spjat s českou národní hrdostí. Jelikož současné vedení Národního divadla zřejmě nepovažovalo za vhodné toto výročí oficiálně připomenout – například slavnostním představením nějakého reprezentativního titulu nebo jinou důstojnou akcí, která by svým zacílením přesáhla rámec běžného divadelního provozu, rozhodli jsme se uspořádat meeting, jímž jsme chtěli v širších souvislostech zhodnotit zejména současný stav této instituce. Stav, který bohužel považujeme za nedůstojný, neodpovídající výsostnému poslání první scény v zemi.

Vzhledem k tomu, že zastupujeme Unii profesionálních zpěváku České republiky, byl tento meeting připraven pohledem základních profesních organizací ze souboru Opery Národního divadla a Státní opery. Souboru, který je v kontextu Národního divadla největší a nejsilnější, a na kterém lze současný stav této instituce demonstrovat. Naše pozvání přijalo několik osobností, kterým není Národní divadlo a jeho směřování lhostejné. Jednalo se zároveň o osobnosti, které mají ve svých oborech vysoký kredit. Jejich analytické příspěvky nastavily současnému fungování divadla zrcadlo a nebyl to radostný pohled. Přední český teatrolog Jan Císař nás seznámil s okolnostmi vzniku Národního divadla i s jeho jednotlivými historickými etapami, ze kterých je zřejmé, že česká společnost nikdy nebyla zcela připravena vnímat tuto instituci jako v pravdě národní. V současné době je podle nás Národní divadlo širší veřejnosti spíše lhostejné a vedení divadla navíc ani nepřichází s žádnými účinnými komunikačními strategiemi, kterými by jeho kredit zvyšovalo. Vše funguje pouze z podstaty, že tady nějaké Národní divadlo je. Jeho současný stav tak lze v tomto ohledu označit za samoúčelnou stagnaci. To by se dalo svým způsobem zvrátit promyšlenou dramaturgií, jak nám ve svém příspěvku částečně naznačila divadelní a hudební publicistka Helena Havlíková. Jí, stejně jako i nám, chybí v současném repertoáru Opery ND a SO české tituly. Tedy díla, o která by měla tato instituce primárně pečovat a díky kterým by se měla stát v mezinárodním kontextu výlučnou. Spojením Státní opery Praha s Národním divadlem došlo k politicky neuváženému kroku, který veškeré případné repertoárové snahy v tomto ohledu rozmělnil. Blížící se uzavření budovy Státní opery i často zmiňovaná transformace Národního divadla v nás navíc vyvolávají řadu otazníků. Kde a za jakých provozních podmínek budeme vytvářet smysluplnou uměleckou práci, která by měla dostát i přísným mezinárodním měřítkům? Samotná transformace Národního divadla dosud nebyla vedením divadla vůči zaměstnancům dostatečně pojmenována. A to byl i jeden z důvodů, proč z Národního divadla před dvěma lety odešel z postu hudebního ředitele další z řečníků meetingu, dirigent Robert Jindra. Absence pravidel a systematicky promyšlených rozhodnutí ze strany současného vedení divadla je podle nás jevem, který nezadržitelně vede k destabilizaci celého Národního divadla. Podle slov dalšího z řečníků meetingu, zkušeného manažera a někdejšího pověřeného ND Jana Mrzeny, je právě to pojmenování budoucího směřování divadla tím klíčovým.

Současný stav Národního divadla považujeme za alarmující. Chaotický provoz, předimenzovaný hrací plán a s tím i související neúměrné nároky na výrobu scénických prvků, nefunkční marketing, nedůsledné obchodní oddělení (hlediště často zeje prázdnotou), sporné umělecké vedení souborů Opery ND a SO… Je to opravdu to Národní divadlo, které je v Preambuli jeho Zřizovací listiny z 5. června 2012 pojmenováno? Jsme přesvědčeni, že ne. Rádi bychom byli součástí instituce, jejíž vizi nám ve svém poslání na dálku sdělil i přední český a dnes i světový dirigent Tomáš Netopil, někdejší šéfdirigent Opery ND: instituce, která má jasný řád i smysluplné umělecké směřování. Ani jedno ani druhé se nám pod současným vedením nedostává.

V Praze 20. 6. 2016

Jakub Hrubý
místopředseda Unie profesionálních zpěváků v ČR

print Formát pro tisk